Přes půl republiky za (přítelem) kozlem 11°

24. června 2015 v 14:20 | Miriam |  Povídání
24 dní v novém světe, 300 km západně, přes hory a kopce jsem se dostala tam, kam jsem chtěla. Proč mi pořád něco chybí? Něco, někdo? Chybí mi ten pocit, kdy z nenadání vymetám hospodu nedaleko přechodného bydliště u prarodičů s někým úplně cizím, babička mi volá, má o mě strach, s rozmazanou myslí jí utěšuji "babiii, hned! jsem doma, žiju, žiju, neboooj". A pak nasednu někomu na motorku a jedu domů, jenže po cestě potkám kamaráda, který mě zve na zeleného špeka, tak bežím, blbnu, blábolím, zpívám si, jsem free, ale zmatená, cítím že žiju, ale to jen díky nebezpečí, které číhá za každým rohem. Pak se najednou ocitám u svého milého, na druhé strany republiky, cítím se v bezpečí, klidná. Ale víte, co tím ztrácím?



Odmaturovala jsem. Slíbila jsem si jako odměnu svůj první velký festival - vybrala jsem Metalfest. Ačkoli jsem tam byla s úplně cizíma lidma, už to nebyl takový pocit, jako "tam u nás na vesnici poblíž Beskyd". Každopádně, viděla a slyšela jsem Moonspell i Eluveitie. Nyní můžu poklidně umřít. K radostné smrti už mi zbývají jen Nightwish v původní sestavě, Sólstafir a Stromboli. Berte to však s nadsázkou, nechci jen tak po nějakém zhléhnutí koncertu skapat, předtím bych si totiž chtěla zahrát na stage i já. :D

Nebyla bych schopná žít bez poznávání nových lidí a bez přátel - proto jsem se do toho vrhla po hlavě a už jich tady v čechách pár mám. Jsou to všechno čecháčci (ostatně, stejně jako přítel), ale na to už si zvykám. Je to ale velmi těžké. Jejich výrazy a slušnost mě někdy dovádějí k šílenství. Naštěstí jsem bývalý Moravák a Slezan, tudíž alkohol vždy všechny spory nedorozumění vyřeší. Chvalme čepovaného Kozla 11°! Toho totiž na Moravě a ve Slezku do hospod moc nepouštějí. Alespoň to pivo mi zde zpříjemňuje pobyt.

Pokud jsi, čtenáři, z Čech jižních,
piješ pivo a máš málo svých bližních
nemáš probléms tím,
že z jiného kraje pocházím,
dej vědět kdy a kde se sejdeme.
Pěkný den přeji.

 


Komentáře

1 Van Vendy | Web | 24. června 2015 v 20:05 | Reagovat

300 kilometrů, to už je pořádný kus. Ale všude lidi dobří a všude blbci též. Tobě přeju ty první! :-)
Poslouchám Stromboli (svého časo moje oblíbená a občas si je pustím i dnes), krásná skladba. A odkud že se známe? Nenavštěvovaly jsme se denně, ale občas jsme jedna k druhé nakoukly. Tedy, jestli jsi Miri - sklenice snů. Pod tím názvem si tě pamatuji, a já se v komentářích podepisovala jako Vendy. Dnes Van Vendy, povýšila jsem. :D  :D

2 stuprum | 25. června 2015 v 3:56 | Reagovat

P

3 stuprum | Web | 25. června 2015 v 3:58 | Reagovat

Pij Klášter, lepší než Kozlík a líp se jmenuje. :D

4 Van Vendy | Web | 25. června 2015 v 19:58 | Reagovat

A hrome! Tak shoda jmen? Musím to v těch komentářích znovu pohledat, tohle byl blog, který je neaktivní už pár let.
Ale stejně, doufám,že nevadí, že jsem na tvůj blog zašla. Tím spíš, že jsi mi nechala odkaz.... :-P  :-D

5 paralelnisvet | E-mail | Web | 25. června 2015 v 23:19 | Reagovat

tohle přesně znám prostě koncert a konec :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama