Červen 2012

Mimo tento svět

30. června 2012 v 22:32 | Miriam |  Povídání
Ve svých častých stavech jsem obyčejně v jiném světě, ve svém světě snění nebo světě, kdy vše vidím jinak, černě nebo naopak přeceněně.
Ale teď odjíždím na dva týdny na tábor. Budu doslova odříznutá od světa. Žádná elektřina, žádné obchody, jen 30 lidí a od rána do večera hry. Budu vědoucí, tudíž slovo zodpovědnost bych měla asi znát (neznám :D).
Nechce se mi. Ale slíbila jsem jim to. A bude to lepší, než být doma.
Užívejte prázdnin a teplého sluníčka lidičkové!


Kšiltovka za cígo

28. června 2012 v 20:28 | Miriam |  Fotím
Příjemný den.
Do školy jsem nešla (nejsou peníze na bus) a tak jsem ráno jako hodná dcera vyžehlila prádlo, vyprala ručně nějaké ručněprací oblečení, ustlala jsem postele a tak různě. Odpoledne jsem si vyšla s kamarádem ven. Byla to neskutečná pohoda. Měla jsem trochu strach, protože to je kluk, který mi nadělal jeden nemalý problém, ale naštěstí jsme si to vyříkali a vyjasnili a už je to v pohodě, už nic nehrozí. A kdyby přeto jo, tak se na něj radši vykašlu, než se nechat svádět. Každopádně vraťme se k příjemnější realitě. Byla jsem taky trochu nejistá, protože říkal něco o víně, ale nakonec ho nepřinesl. Šli jsme na zámek, do parku, na louky, povídali jsme si, hráli si s hakisákem a koukali na nebe. Opravdu jsem nečekala tak pěkný den, ráno to totiž ještě vypadalo na déšť.
Kámoš mi dokonce dal jednu ze svých kšiltovek, což mě moc potěšilo. Už dávno žádnou nemám a chtěla jsem si nějakou pořídit. Je maličko opotřebovaná, takže teď už čeká namočená ve vodě na to, až ji vyperu. Dala jsem mu cigárko na cestu, ať se nechovám nevděčně. Přecijen to byl pěkný den a ta kšiltovka je suprová.
Mám ráda to letní počasí, kdy není moc velké horko a můžu se sama nebo s někým příjemným pěkně odreagovat, vypnout a dělat blbosti nebo jen tak relaxovat...

Jedna z mých lučních fotek.
Jsem ujetá na focení krásně zelené trávy a květin.


Mirror

26. června 2012 v 20:08 | Miriam |  Auto-photo
Projížďka na kole.


Peníze a láska (nebojte, nesnažím se o definici)

26. června 2012 v 8:47 | Miriam |  Povídání
Poslední týden školy. Volnější dny ve škole. A já školu navštívím asi dvakrát, protože mi matka nechce dát peníze na autobus. Na jednu stranu je to ok, ale na druhou stranu si asi mnoho lidí řekne "Cože? Nejdeš do školy kvůli 30ti korunám za bus?!" Ano, už je to tak. Finanční krize nás postihla už dávno, ale připadá mi, jako by se stále víc a víc prohlubovala.
Když se má ve škole něco platit, tak počítám, že budu vždy mezi poslodníma anebo opět poslední. Učitelka vždycky zuří, ale co mám dělat? Já za to nemůžu.
Kdo nemá peníze, nemá nic.
To sice je pravda, ale pouze věcně. Myslím, že důležitejší je mít bohatství v sobě. To mi ovšem také poněkud schází. Jediné, co mě jaksi zásobuje je láska. Láska je štěstí, láska je všechno, ale láska je i trápení.
Člověk by se mohl z lásky utrápit až k smrti. A když ještě k tomu nemá peníze, tak prakticky nemůže žít?
Třeba se uskromní a dusí v sobě všechen ten vztek, smutek, svá trápení, všechny ty sračky a vzpomínky na překážky, které na něj někdo v průběhu života stále nastražuje...
Sebelítost a pesimistické keci by měly být trestné.

Kamenná

25. června 2012 v 21:41 | Miriam |  Fotím
Tato skladba mi připomíná ten pocit, kdy zavřu oči a navštíví mě silné vzpomínky, od kterých se nemůžu odtrhnout, ačkoli bych moc chtěla.


Pár fotek:



Na stáří nezáleží

25. června 2012 v 18:31 | Miriam |  Fotím
I starší věci v sobě můžou mít skrytá tajemství i krásu. A nejen věci, ale i lidé. Na věku nezáleží...
Starý kostelík uprostřed města, který stojí v parku na místě, kde lidé moc nechodí. Jen sprejeři to zde "ozdobili".




















Čekám na zázrak

23. června 2012 v 15:51 | Miriam |  Říkejme tomu třeba Poezie
Již měsíce čekám na zázrak,
nad mou hlavou obrovký mrak.
Za živa sžírá mě sup smutku a nenávisti,
srdce už nechce snášet ty ohavnosti.





Není snadné přestat bez odhodlání

18. června 2012 v 22:09 | Miriam |  Fotím
Není snadné přestat, když člověk není odhodlaný, nemá sílu a nemá důvod.
Každý může mít svůj názor, ale nikdo mi to nemůže zakázat, stejně jako mnoho jiných věcí. So, I don't care.



.




Jsem čestný slezan!

18. června 2012 v 16:25 | Miriam |  Povídání
Vy čecháčci jste zvláštní. Mluvíte tak nezvykle dlouze.
Bydlím v morvskoslezském kraji, což je východ ČR a mluvíme zde velmi krátce. Hlavně u Ostravy. Jela jsem na třídní výlet do Brna, Prahy, Plzně a Liberce a musela jsem se smát. Bylo to tam fáákt kráásnýýý. Jééé, a ta Vlataváá. Bydlela jsem u Ruzyněě a šli jsme i na vysokeej Ještěěd...
Každý večer v lihu. Každý den fast food. Bylo to zajímavé. Mimochodem jsme taky byli v muzejích a absolvovali jsme mnoho exkurzí. Vzdělaní, vychození, upití a unavení jsme odjížděli luxusním autobusem zpět domů.
Chybělo mi tam to naše "Kurva, tu je hic jak cyp. Tyvoe, za chvilu zdechnu. Asi si pudu kupit zmrzku. To bude vklidu, ne?" :D
Ale nic proti vám nemám, lidi. Jiný kraj, jiný mrav. Tak už to bývá.
Nafotila jsem plno fotek. Lidičky a věcičky - jedna ku jedné. Takže hodně makro věcí nebo zajímavých objektů budu zveřejňovat.
______
Mimochodem musím dodat, že už umím zahrát Amarnth a soundtrack ze Silent Hill (promise reprise). Doufám, že můj fotoaparát bude tak hodný a nevypne se, když to budu nahrávat. Dokáže pěkně pokazit den.

My way

11. června 2012 v 16:28 | Miriam |  Fotím
This is my way to...
Čekáte něco originálního? Nečekejte, je to foceno před mým domem, tutíž je to cesta vedoucí do školy, ke kamarádům, k příbuzným, pryč.