Den s francouzem

21. dubna 2012 v 12:22 | Miriam |  Povídání


Poslední dobou si ve škole připadám vážně jako Stromae na začátku tohoto klipu. Vyčerpaná, unavená, myšlenkama někde úplně jinde a s představou, že se musím učit a učit a učit a...
Ale včera přišla malá změna. Učila jsem se jen dvě hodiny, zbytek dne jsem strávila s návštěvníky v naší škole. Přijeli monačané. Měli jsme se o ně postarat, plést s nimi náramky, provést je po škole, někam je vzít... A přitom se s nimi bavit francouzsky. Naivní představa učitelky. Heh, nikdo nebyl schopen mluvit francouzsky a oni to chápali. Všichni jsme mluvili chabou angličtinou, oni i my. Češi přidávali do anglických vět česká slova, francouzi dávali do vět slova francouzská. Některým to dělalo velký problém, mě ani ne. Měla jsem na základce dva americké učitele, kteří neuměli vůbec česky, což mi dalo nějaké zkušenosti. Ale nechci tím říct, že jsem nějaká zkušená angličtinářka. Mám v anglickém jazyce ještě hodně mezer.
Bylo to zajímavé. Náš francouz, kterého jsme provázeli byl roztomilý, maličko stydlivý a zmatený. Ale časem si zvykl. Vzali jsme ho i na zmrzlinu. Byli trochu jiní. Všechny francouzsky byly hodně namyšlené. Bez problému si před učiteli zapálily cigárko a stylově kouřily. Jedna si pořád kupovala pizzu, protože u nich stojí jeden trojúhelníček šest euro, což je o proti našim 25ti korunám mnohem dražší.
Mno a když nás francouzi opustili, byl čas na sbor. Spolužačce se nechtělo. Zase jsme si udělali menší skupinku lidí, které opět dospěla k názoru, že sbor se dnes nehodí. Šli jsme do hospody.
Střední škola mě hodně vyčerpává. Připadám si čím dál víc blbější a neschopnější. Ale zase vidím, že si začínám užívat s kamarádama víc, než dřív. Je to sice jen občasná akce, ale sotjí to za to. Alespoň nemusím pořád zničeně přežívat jeden stejný den za druhým. Tolik věcí mě pořád v mé hlavě otravuje, až mě z toho bolí nesnesitelně hlava. Člověk potřebuje malé povyražení. Život není jen o tom, abychom dělali to, co musíme. A kdo je normální? Ten, kdo se pilně učí, nebo ten kdo si užívá? Definice normálnosti neexistuje.
 


Komentáře

1 Barborka | 21. dubna 2012 v 17:49 | Reagovat

woow, Monaco :-)  tam musí byť super.. neskutočne sa mi páčila veta "tak sme šli do hospody" :D :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama