Srpen 2010

Kazíte si oči, uši, mozek a všechno!

31. srpna 2010 v 19:09 | Nepochopená |  Uvažuji...
Televize je dosti podivná věc.
Nemám ji ráda. Ať je to černobílá malá krabička nebo velká kvalitní "plazmovka". Ať je jakákoli, tak je k ničemu.
Musím se přiznat, že když jsem byla malá, televize pro mě znamenala záhadnou hrající krabici, která je dobrá na přehrávání pohádek. Sledovala jsem ji skoro denně, ale kromě pohádek mě nic jiného nezajímalo. Uběhlo pár let a pohádky pro malé děti mě přestaly bavit. Začala jsem se dívat na různé filmy a show. Ale to mě časem omrzelo. Ani nevím proč, ale televize se mi postupem času zprotivila.
Ráda se občas podívám na nějaký film, ale reklamy mi filmy v televizi ničí. Takže se podívám radši  na dvd nebo na počítač.
Proč se mi televize tolik zprotivila?
Myslím, že to začalo tím, když jsem se v šesté třídě přestala dívat. Měla jsem mnoho jiných lepších činností a nezbyl mi na ni čas. Navíc mě přestávaly bavit různé opakující se soutěže a show. Nic pořádného v daný čas nedávají. A každou chvíli reklamy. Je to nudné.
Navíc televize doma hraje skoro pořád. Moje sestra ji miluje. Je snad závislá. A mě to znervózňuje. Znervźňuje mě to, že si nehraje s panenkama a neběhá venku s kamarády. A vadí mi, že jakmile chci projít obývákem, najíst se nebo hrát na klavír, tak tam stále cosi bliká a kváká. Je to tak otravný předmět. Nechápu, co na něm všichni vidí.
Možná jen některé poučné nebo legračný pořady jsou dobré, ale stále se na to dívat... pravidelně...? Ne... je to návykové... kazíte si oči... a možná i uši...
Není mi prostě sympatická a konec! 

Kryštof - Svědomí

31. srpna 2010 v 17:52 | Swip |  Videoklipy
Texty od Kryštofů miluju.


Modrooký kofolásek

31. srpna 2010 v 17:51 | Nepochopená |  Vyrábím

Kofolásci

31. srpna 2010 v 17:51 | Nepochopená |  Vyrábím
Možná si pamatujete klasickou reklamu na Kofolu, kde mladý kluk vyráběl malé panáčky a nechával je na různých místech ve městě pro lidi. Zazněl zde pěkný citát: "Kolik lásky rozdáš, tolik ti jí zůstane."
Jakmile jsem tuto reklamu viděla, dostala jsem nápad. Chtěla jsem si takového panáčky taky vyrobit. Sehnala jsem si drátek, vlnu a knoflíky a dala jsem do vyrábění.
A Tohle je můj první kofolásek... :)

www.non-exception.blog.cz

Mračno

31. srpna 2010 v 17:43 | Nepochopená |  Fotím
Mračno. Temno.

www.non-exception.blog.cz

www.non-exception.blog.cz

www.non-exception.blog.cz

Paramore - Emergency

31. srpna 2010 v 17:43 | Swip |  Videoklipy
Nádhera.


MoTTo 10.

30. srpna 2010 v 16:00 | Swip |  MoTTo týdne

Kolik lásky rozdáš, tolik ti jí zůstane.


Moravské Hrady

29. srpna 2010 v 14:02 | Nepochopená |  Povídání
Mamka mě pustila ven s tím, že se mám vrtátit v osm hodin domů. Vrátila jsem se. Ale v osm ráno. :D

Včera byl v Hradci nad Morvaicí skvělý festival Moravské Hrady. Neměla jsem samozřejmě peníze na to, abych se tam šla podíval, ale stačilo mi poslouchat a nakukovat bokem. Navíc jsem měla možnost potkat i pár zpěváků zblízka.
Bylo to skvělé.
Chtěla jsem slyšet Support Lesbiens a Kryštofy. Šla jsem na ně s kamarádkou, jenže v tu dobu už jsem dávno měla být doma. Nakonec jsem u ní přespala.
Bylo tam mnoho skupin, ale ocenila jsem jen některé.
Horkýže Slíže měli něco do sebe. Byli hodně vtipní, ale taky hodně sprostí na to, že hráli už v 17.00.
Supporti byli neobyčejní. Měli svoje kouzlo. A Kryštof Michal (zpěvák) zpíval opravdu kvalitně. Neměli žádné upravené live verze, hráli tak, jako vždy, tak jak to znáte rádia. Užily jsme si to!
A nakonec Kryštof. Hodinu v kuse jsem s nimi zpívala. Jen některé live úpravy mě zmátly, ale i přes to to bylo úžasné. Odcházela jsem v jednu ráno z fesťáku s úsměvem na tváři a s úlevou, bolely mě nohy z věčného stání, chození a poskakování, ale byla jsem nadšená.
Mamka ze mě dnes doma samozřejmě nebyla nadšená. Zase nadávala. A dala mi zaracha. Ale co. Za ten skvělý zážitek to stálo!
A teď se budu půl roku učit. Nikam nepotřebuju chodit. A i kdybych chtěla, tak nemůžu - mám to zakázáno. Navíc mě čekají přijímačky. Potřebuju dobré známky a dobré vědomosti.
Snad to zvládnu.
Už jen pár dní.
Zase škola.
Neustálé poslouchání převětšinou nezábavných keců. Blá, blá blá.
Kdo to má stále poslouchat, že? :D